20.2.-3.3.2023, Curych, Švýcarsko
Na přelomu února a března jsem absolvovala 14ti denní zahraniční stáž na ORL klinice ve švýcarském Curychu. Stáž byla podpořena cestovním grantem ČSORLCHHK ČLS JEP.
Curych (německy Zürich) je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu. Leží v předhůří Alp u severního konce Curyšského jezera, na obou březích řeky Limmat. Je obklopeno lesnatými kopci, nejvyšší z nich Uetliberg dosahuje výšky 869 m n. m. Žije zde přibližně 400 tisíc obyvatel, v celé aglomeraci přes 1,1 milionu obyvatel. Curych je bankovní středisko světového významu a jedno z nejbohatších měst na světě. Je to dopravní uzel celoevropského významu v letecké, železniční i dálniční dopravě. Patří k hospodářským a kulturním centrům země a podle různých průzkumů mezi nejdražší města, ale také s nejvyšší kvalitou života na světě.
Univerzitní nemocnice v Curychu (Universitätsspital Zürich, USZ) je největším zdravotnickým zařízením ve městě. Skládá se ze 44 klinik a oddělení, včetně ORL kliniky. Ta poskytuje veškerou péči v oblasti ORL problematiky a chirurgie hlavy a krku. Jejím přednostou je Prof. Dr. Alexander Huber. Na klinice pracuje 40 lékařů, z nichž 20 je v předatestační přípravě, která ve Švýcarsku trvá 5let a je zakončena ústní zkouškou. Zajímavostí je, že mladí lékaři musejí nejméně jeden rok během předatestační přípravy strávit na jiném než domovském ORL pracovišti, a to bez ohledu na výši jeho akreditace. ORL klinika má 2 lůžková oddělení, disponuje 3 operačními sály a ambulantním sektorem, který je zčásti v prostorách univerzitní nemocnice a částečně v nově vybudovaném komplexu u letiště, kam nemocnice z kapacitních důvodů přesunula velkou část ambulantního provozu všech oddělení. A právě v těchto prostorách se nachází i „Zentrum für Scwindel und neurologische Sehstörungen“ (Centrum pro závrativé stavy a neurologické zrakové poruchy), které vede od roku 2020 Prof. Dr. Julia Dlugaiczyk.
Toto špičkové neuro-otologické pracoviště poskytuje péči pro celé spektrum pacientů s neurologickými i otologickými chorobami (roztroušená skleróza, polyneuropatie, normotenzní hydrocefalus, Menièrova choroba, vestibulární migréna, BPPV atd.) nejen z oblasti Curychu, ale z celého Švýcarska. Na tomto svého druhu ojedinělém pracovišti společně pracují neurologové, neuro-oftalmologové, otorinolaryngologové a fyzioterapeuté ve spolupráci s technickými asistenty. Velmi odlišné od systému v ČR je rozdělení práce a pravomocí při výkonu lékařské péče. Pacient je na toto pracoviště doporučen buď praktickým lékařem, otorinolaryngologem či neurologem. Součástí doporučení je podrobná anamnéza vč. popisu obtíží pacienta. Administrativní pracovník toto doporučení založí do elektronického systému, předá lékaři, který zhodnotí rozsah potřebných přístrojových vyšetření, jejich pořadí a časový rámec, ve kterém by měla být provedena. Sekretářka poté naplánuje po dohodě s pacientem termíny jednotlivých návštěv, vč. závěrečného vyšetření lékařem. Veškerá přístrojová vyšetření provádějí techničtí asistenti (většinou personál s nemedicínským vzděláním), lékař provádí pouze klinické vyšetření a hodnotí výsledky již provedených testů, které má všechny v elektronické podobě v počítači. Z vyšetřovacích metoda mají k dispozici celou baterii testů – audiometrie, cVEMP, oVEMP, vHIT, VOG, DVA, kalorizace, dynamická i statická posturografie, běžecký pás pro studium dynamiky chůze a dokonce i „Rotundumchair“ pro diagnostiku a léčbu benigního paroxysmálního vertiga.
Druhý týden stáže jsem pak měla možnost navštívit vlastní ORL kliniku. Měla jsem možnost seznámit se s prací lékařů na všeobecné akutní ORL ambulanci i na ambulancích specializovaných (laryngologické a foniatrické pro pacienty s kochleárními implantáty) a dále pak na operačních sálech. Spektrum a rozsah péče o ORL pacienty není nijak odlišný od naší ORL kliniky v Motole. Nicméně mne zaujalo opravdu extenzivní vybavení zdejšího pracoviště – všechny ambulance zde disponují kompletní vyšetřovací jednotkou vč. otomikroskopu, flexibilního a rigidních endoskopů a zařízení pro nahrávání a uchovávání pořízené foto či video dokumentace. Jako výrazný rozdíl vzhledem k českému zdravotnictví obecně spatřuji v časovém fondu věnovanému pacientovi a komunikaci s ním. Významnou úsporou času je určitě skvělá digitalizace veškeré zdravotní dokumentace a mj. také možnost v hlasovém nahrávání lékařských zpráv či operačních protokolů. Překvapením pro mne nicméně byla pracovní doba lékařů. Lékaři ve Švýcarsku mají 50ti hodinový pracovní týden, tedy 10hodin denně.
Stáž byla pro mne nesmírně přínosná a věřím, že budu moci některé poznatky implementovat i do chodu na našem pracovišti, především pak v rozvoji neuro-otologického centra.
MUDr. Markéta Bonaventurová
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol
